Mistrovství světa modelů lodí kategorie NS Pirna Německo 2009

09.03.2010 | Autor článku: Matějka Petr

Přečteno 1970x

Pod pojmem mistrovství světa si představuji soutěž, kde se sjede velké množství států porovnat své výkony v duchu fair play. Proto jsem si naplánoval část své letošní dovolené na začátek srpna, kdy se konalo mistrovství světa lodních modelů v městě Pirna v Německu. Pirna leží nedaleko českých hranic, asi 30 km od Ústí nad Labem. Jelikož jsem se loni nekvalifikoval, ani jsem neměl ambice soutěžit a dodatečně se tlačit do reprezentace, vydal jsem se do Pirny jako divák. Na cesty jsem vyrazil v pátek ráno, cesta utíkala bez problémů, do místa soutěže jsem se dostal kolem poledne. Z Prahy to bylo asi 135 kilometrů. Vlastní soutěž se konala na přírodném koupališti. Spalo se v přiléhajícím kempu.

V pátek se soutěžící prezentovali, pak čekali na slavnostní zahájené závodů, které bylo naplánováno na podvečer. Zahájení se uskutečnilo na historickém náměstí města Pirna. To bylo vzdálené od koupaliště několik kilometrů a tak pořadatel zajistil městské autobusy, které převezly soutěžící na nábřeží, kde se všichni shromáždili do zástupu, ve kterém vyrazili na zahájení. Vlastní zahájení bylo v režii pořádající země, mikrofonu kralovala němčina, jen něco bylo překládáno do angličtiny a ruštiny. Na konci zahájení se vyvěsila vlajka Navigy a šlo se zpět na autobus. Celé to na mne působilo jako drahá zbytečnost. V ulicích města bylo prázdno a tak se diváci do příchodu soutěžících spíše báli, jak bylo všude vylidněno. Kdyby se zahájení událo na koupališti, nic by se nedělo.

Sobotní ráno zahájily soutěžní jízdy a statické bodování maket F2 - A,B,C a modelů ze stavebnic F4 - B,C. Na mistrovství světa přivezl Ivan Grňa novou maketu polské hasičské lodi Stražak. S ním v kategorii bojoval Roman Brychta s remorkérem Atlas. Dále jsme měli zastoupení ve stavebnicích v kategorii F4 - B modelem remorkéru St. Canute (opět Ivan Grňa) a modelem lodi Calypso, s kterým soutěžil Karel Filip. V kategorii F2 - B soutěžil Zdeněk Urban s Dornbuschem, Michal Ferjančič s modelem TR-47. V kategorii F2 - C za nás reprezentoval Petr Jíša s modelem Andrea Doria, Martin Houska s modelem lodi President Masarik a posledním želízkem v ohni byl Jirka Kubíček s modelem lodě Piast. Statické hodnocení modelů bylo ve velkém očekávání, bohužel nebylo úplně objektivní, proto byla česká výprava bez velkých šancí na medailové umístění. Zjednodušeně řečeno - když zajedou samé stovky, bylo by to při nejlepším na nějaké to třetí místo. Někdo neměl šanci vůbec. Makety našich závodníků jsou na velmi vysoké úrovni, bohužel rozhodčí hodnotili jinak. Asi úplnou náhodou skončili němečtí soutežící v popředí soutěžní listiny, mezi ně se jen dostali čínští závodníci a občas nějaký polský závodník. Jízdy maket se nesetkaly s velkým problémem. Vrcholová branka byla hlídána kamerou, rozhodčí měli ve stanu umístěný monitor, tak už bylo jen na jejich pozornosti vše spravedlivě rozsoudit. Dok neměl barevně odlišené přistávací obdélníky, proto měl někdo při první jízdě problém správně zastavit. Vlastní tratě měly nepředpisovou výšku bójek (nižší), na jedné trati bylo molo minimálně třicet centimetrů nad hladinou (pravidla mluví o patnácti centimetrech). To vše stěžovalo soutěžícím jízdy.

Díky občasné výpomoci matetářům, jsem se plně nevěnoval soutěži plachetnic. Třídu A (moderní oplachtění) zastupovaly nejčastěji všemožné stavebnice, v Bčkách (gaflové plachty) už bylo startovní pole různorodé, většinou vlastní stavby. Někteří Rusové prý přivezli na lodích nepředpisové oplachtění, proto jej museli před startem měnit. Nejvíc mě zaujal Lulworth, délku odhahuji něco kolem 900mm na vodorysce. Jeho zpracování bylo velice pěkné. Zpracováním mu konkuroval Milan Kroupa se svým velkým Endeavurem, pokud se nemýlím, byl po statickém hodnocení v popředí startovního pole. Vlastní plachtění na vodě bylo ve znamení velkého množství protestů, na některých soutěžících byla vidět malá vyježděnost.

V závodech parníků jsme měli několik želízek v ohni. Ať už jím byl poslední mistr světa z Petrohradu Ivan Hořejší, Jiří Špinar, Vráťa Emler, Tomáš Kočí a rodinné duo Voráčkovic. Viděl jsem jen první jízdu, všem našim to jelo velice pěkně, tak doufám, že vybojovali nějaké to umístění na bedně. Pan Voráček se chtěl na světovém kolbišti zviditelnit, tak místo couvání objel ještě jednou část soutěžní tratě a zajel si Voráčkovu prodlouženou :-).

Soutěže juniorů jsem moc nestíhal. Makety našich juniorů ve srovnání s konkurencí neobstojí, snad zapracují na nových lodích a budou rovnocenným soupeřem pro ostatní.

O kategorii jezdičů (F4 - A) se ani moc nezmiňuji. Naši jak do juniorů, tak i do seniorů přivezli soutěžní speciály. Na zajetí výsledku je dobré mít bezchybně jezdící loď, ale ve srovnání s konkurencí je to spíše ostuda. Co jsem měl možnost vidět, tak speciály měl vyjma nás málokdo... Chtělo by to zásah do pravidel Navigy a upravit možnost používání speciálů.

Jelikož jsem na mistrovství vydržel jen do úterý, tak neznám žádné definitivní výsledky. Protestů bylo mnoho, hodně oprávněných, bohužel díky neprůhlednému zveřejňování výsledků bylo protestování ve většině případů bezpředmětné. Soutěžící měli velice malou šanci stihnout časový limit pro podání protestu. Stejně tak se v průběhu měnil časový harmonogram jízd, proto kdo nebydlel v místě mistrovství, málem nestíhal svojí jízdu. Dále byl program roztáhnutý do velkého množství dnů, proto bylo během dne mnoho hluchého místa bez programu, to zajímavé se většinou konalo ráno. Diváci byli od soutěžících oděleni plůtkem, ale branky v něm nikdo nehlídal, tak se motali diváci kolem soutěžících, až někdy vyloženě překáželi. Jejich počínání se nelze vůbec divit, jejich prostor pro pozorování zápolení na vodě byl tak vysoko, že bez dalekohledu viděli opravdu málo. Např. u kategorie F6 a F7 (manévr družstev, jednotlivců) viděli opravdu minimum.

Nesoutěžil jsem, proto nemám moc nárok něco hodnotit, ale jako pozorovatel pár názorů zveřejním. Bude potřeba změnit hodně v samotné Navize (Naviga- organizace zastřešující lodní modeláře). Postupem času v ní získávají velký vliv Němci, proto by se mohlo pomalu stát, že se z ní stane jen jejich organizace. Pokud se něco nezmění, časem se změní nákladné soutěžní ježdění na pohodová setkání s modely lodí, tak jak tomu je v některých západních státech, např. v Anglii. Ve čtvrtek 6. srpna mělo být na mistrovství sezení nad úpravou pravidel, tak se nechme překvapit co nám přinesou.

(Článek původně publikován na původním webu klubu Barrakuda)




Galerie:




Vložil: Matějka Petr

Copyright © 2010 - 2016 Petr Matějka | Administrace | Počet návštěv: 102278