Během letošního roku jsem dostal od Jindry Culka nabídku na možnost vyzkoušet si skutečný jachting. Této nabídce jsem nemohl odolat. Tudíž, když zazvonil v pátek den před závodem telefon a Jindra mne nabídl zúčatnit se aktivně sobotní regaty na Vltavě, neváhal jsem ani chviličku. Předpověď věstila typické podzimní počasí - nízké teploty, mlhy a poskromnu větru. To mne neodradilo a vybaven na doporučení zimním oblečením jsem se vydal pod Vyšehrad. Zde jsem poprvé uviděl nádhernou loď Jindry - Skippi 650 v provedení race. Vyfasoval jsem pozici "kosatčíka", kdy jsem měl na starost vše na přídi lodi. Ovládáním kosatky počínaje a ovládáním čelenu a genakeru konče. Zprvu jsem si myslel, že si ani nemůžu zapamatovat všechny ty otěže pro ovládání všeho, ale v reálu při skutečné jízdě to nebylo tak náročné. Jindra se staral primárně o kormidlo s hlavní plachtou, přičemž občas vypomohl s vytahováním/stahováním genakeru.
Start sobotních závodních jízd byl odložen pro slabý vítr. Pro mne s Jindrou to znamenalo ideální dobu pro vyzkoušení si všeho, co mne čeká. Proto jsme zůstali na vodě jako pár dalších kajutových lodí a díky nakonec slušným povětrnostním podmínkám si krásně zaplachtili. Je těžké slovy vyjádřit pocit při jízdě na plachty, kdy vyvyažujete tělem mimo palubu klopný moment lodi a slyšíte pod plachetnicí proudící Vltavu. Jedním slovem paráda. I ovládání plachet jsem po chvíli dostal do rukou, tudíž udělat sled úkonů - srolovat spodní lem genakeru, stáhnout genaker na palubu, vytáhnout a natavit kosatku, zatáhnout čelen - při otočce u bóje nebyl již žádný problém. Hlavně byl na lodi zkušený Jindra, který měl o všem přehled a na vše dohlížel :-). Trať byla postavena relativně dlouhá (od vyšehradské skály až za podolskou vodárnu), větru poskromnu, tudíž bylo celkové umístění hodně o štěstí. Na Vltavě to není pouze o souboji se soupeři na vodě, ale do bojů se občas zamotá vlasec rybáře na břehu, projíždějící parník a další podobné zákeřnosti.
Čas ubíhal velice rychle, po odjetých 3 závodních jízdách nastal kolem šesté hodiny čas pro návrat do jachtklubu. Ještě na vodě jsme stáhli plachty a motorem jsme se dostali k molu, kde jsme Skippi vyvázali. Zde jsem celý nadšený z úžasně prožitého dne zapomněl na zimu a stále si v hlavě promítal všechny zážitky z vody. Opravdu nepopsatelný zážitek, díky Jindro za něj!

Fotogalerie byla doplněna o fotky pořízené Martinem Houskou (http://www.hrohlik.cz) se svolením autora.