Zamykání sezony Jinolice 26. – 27. 9. 2009

09.03.2010 | Autor článku: Matějka Petr

Přečteno 1634x

Letos si tu modelařinu opravdu užívám. Srazů jsem navštívil dost, proto jsem se také vydal na zakončení letošní sezony během posledního víkendu v záři do Jinolic. Počasí předpokládalo pěkný víkend, ale spát v autě se mi již nechtělo, proto jsem si zarezervoval ubytování v chatě.

Na soutěž jsem bral plachetnici, tak jsem se odhodlal a před soutěží dal na radu Jardy Peška na zmenšení hlavní plachty. V plánu bylo úpravu vyzkoušet v klidu někde na rybníku, jenže časová tíseň udělala své, proto se vše vyzkoušelo až na soutěži.

Cesta utíkala dobře, tak jsem byl v Jinolicích chvilku po osmé hodině. Start byl až někdy kolem desáté hodiny, proto byl čas vyzvědět co se událo nového. Plachetnic se nás sešlo opravdu požehnaně, pokud si správně pamatuji číslo, tak jich bylo něco kolem 26. To bylo na jedné straně senzační, na druhé jsem měl mírné obavy ze startu. Přeci jen tolik křižujících modelů před startovní čárou není jednoduché uřídit bez kolize. Prvně jsem viděl na živo Phantoma Karla Egerta. Tento obrovský impozantní model vypadal na vodě opravdu majestátně. Škoda že nemohl ukázat co v něm opravdu je, foukal slabý vítr, tak jeho víc jak 30 kilo hmotnosti nebylo jednoduché dát do pohybu. Ale i tak parádní podívaná. Start proběhl bez velkých problémů, tak jsme se za občasného vánku vydali kurzem kolem bójek. Moje plachetnice plula parádně, ovladatelnost lodě byla o dost lepší, sestřihnutá plachta udělala své, tak jsem se držel v popředí startovního pelotonu. Dopolední jízda se odjela bez problému, proto jsem se těšil na obídek. Jenže v podstatě nebylo co si dát. V místní restauraci měli konec sezony, tak se dal dát řízek nebo smažák. Na to že byl opravdu krásný víkend byla nabídka zdejší restaurace tristní. Ale prý je to místní standard…

Na odpolední jízdu se dostavil lepší vítr, proto se odjelo více kol než dopoledne. Stále mě to plachtilo slušně, do cíle jsem dojel mezi prvníma. Komu to opravdu skvěle plachtí je Michal Medvěděv. Jeho Spray byl daleko rychlejší než moderní závodní plachetnice (F-5E,M). Je vidět, že má Michal hodně zkušeností ze skutečných plachetnic a dobře je zúročuje na modelech, i na těch „neckách“ se jménem Spray.

Večer se nesl nad debatou o kalendáři mistrovských soutěží na příští rok. Po bouřlivé debatě se příští rok odjedou tak jak letos dvě dvou soutěže a jedna soutěž s vyhlášením výsledků za sezonu na konec. Poté jsem se vydal za plachetničkáři, kde se povídalo do nočních hodin o všem možném i nemožném. Svit nočního měsíce v průběhu noci vyrušil Kuba se svým nově nasvětleným Atlantisem. Po vodě byl tažen jiným motorovým modelem. Podívaná na ten vánoční stromeček byla opravdu moc pěkná.

V neděli nám vítr také moc nepřál, startovalo se celkem pozdě, proto se plachtilo relativně krátkou dobu. Během jízdy jsem se zasekl na jedné bójce, tak z toho bylo v neděli 9. místo v NSS – A.

Klasické modely jezdily na obráceně postavené tradiční trati, v neděli dokonce po slepu s naváděním navigátorem. Oproti klasické naučené trati to měl zde každý velice obtížné, stovka se snad nedala zajet. Kdo přijel, tak si to musel opravdu užít.

Na závěr proběhlo vyhlášení výsledků, kdy jsem s překvapením obsadil za sobotu první místo v NSS – A. V neděli vyhrál Radek, tak se ujal symbolického zamknutí letošní sezony. Co napsat na závěr? Snad jen to, že jsem si letos plachty užíval, těším se na příští sezonu, snad i s novou plachetnicí.

p.s. omlouvám se za nedostatek fotek, nějak jde špatně fotit a zároveň jezdit. Tak přikládám pár fotek z Prachovských skal a hradu Trosky.

(Článek původně publikován na původním webu klubu Barrakuda)




Galerie:




Vložil: Matějka Petr

Copyright © 2010 - 2016 Petr Matějka | Administrace | Počet návštěv: 102278